Skrze šmouhy temnoty, skrze pokroucené sklo, viděl jsem ducha oči,
ze tmy pozorovaly své okolí, vedle věže nádraží.

Nikdo z nás už netuší, jak se psí srdce rozbuší, lidský faktor povolí,
mráz kožich zocelí, ve chvíli, kdy se tesáky vycení.

Zlý šíp přichystaný, mé štěně v pelechu se bortí,
vlčí tesák odevzdaný, ve snu se člověk v posteli kroutí.